Putování Saharou

Jezdíme na poušť poznat sami sebe

Magické prostředí ve spojení se zkušenými, citlivými průvodci slibuje jedno: Tvůj život nebude stejný jako předtím.

Poušť poskytuje obrovskou dávku inspirace, prostoru a zároveň bezpečí pro to, aby se člověk mohl ponořit hluboko do svého nitra. Během putování se objevují mnohé stíny, zranění i zdroje. V tichu pouště je možné zaslechnout svou vlastní pravdu.

Proč zrovna na Saharu?

Sahara je místo, kde můžeme vystoupit ze svých rolí a odložit jejich atributy (auta, oblečení, tituly, rutiny, zvyky, závislosti). Záměrně odcházíme z kulturně-společenského pole, které nás formovalo a jehož jsme součástí.

A ocitáme se obrazně i fyzicky bosí a nazí v náruči divoké přírody. Svět se zjednoduší na 2 jídla denně, láhev vody a nekonečné obzory. Ticho. Samota. Čas. Bezpečí.

Právě v této nahé jednoduchosti je možné zahlédnout a potkat sám sebe. Zjistit kdo opravdu jsem, poznat své opravdové touhy, bolesti, zranění, potřeby, city.

Z nadhledu a odstupu Sahary je možné uvidět co ve svém  životě opravdu chceme mít a co chceme opustit.

Putování pouští se SoulAdventure

Obvykle jezdíme na dva až tři týdny. Putujeme s karavanou velbloudů a beduíny, kteří nám připravují jídlo, nesou vodu a bagáž.

Jak pracujeme? Představte si, že se vydáte na cestu temným lesem vlastní duše. Naše úloha je být vám průvodcem. Kráčíme vaší cestou, vaším tempem, sledujeme váš příběh. Máme s sebou baterku, kterou nasvicujeme různé temné kouty a ukazujeme možné cesty a také torničku s nástroji, technikami a úkoly, které vás na cestě podpoří.

Naučíme vás, jak se v poušti pohybovat abyste tam byli v klidu a bezpečí. Vytvoříme bezpečný prostor, ve kterém lze sdílet beze strachu z hodnocení.

Slovy poutníků...

Na poušti s námi za ty roky byly desítky poutníků. Každý se svým příběhem. Tady jsou slova některých z nich.

"Kdybych měl slovy popsat, co člověku přinese poušť, tak bych tam nemusel jezdit a mohl bych si o tom číst knihy a články. Nestačí říci, děkuji za informaci, protože v poušti se neučil můj rozum. V poušti se učil celý můj systém a ten prožitek je nesmírně důležitý."
Martin HausenblasPodnikatel a filantrop
"Putování Saharou byla pro mě cesta sama k sobě, propojení se svým tělem, svojí duší. Cesta, na které jsem skrze ostatní vnímala sama sebe a která i když skončila, pro mě nikdy nekončí.
Eva KřížováLékařka
"Každá vteřina, každý krok, každý přítomný okamžik probouzel mou ženskou stránku."
Kristýna ŠircováPedagog
"Putování Saharou je pro mne cesta k duši a s duší do neznáma. Je to svlečení se do duševního naha a přijetí této nahoty, za kterou se běžně velice stydím."
Elen ShubikGlobal Account Manager
"Proplakala jsem toho opravdu spoustu. V bolesti, oběti, jak je vesmír nespravedlivý. ... ale pak, pak za tou vyprahlostí jsem objevila pramen. Někde hluboko mě vždy byl..."
Blanka SudíkováBaby Club Plaváček
"Sahara mi ukázala mnoho mých pokladů uvnitř sama sebe, které jsem předtím neviděla anebo nechtěla vidět."
Eva MartišováBankéřka

Chcete to zažít? Chcete se vydat na cestu?

Co vás v poušti čeká?

Jezdíme na Saharskou poušť do Tuniska. Konkrétně do jihozápadní oblasti kolem Douzu. Za ta dlouhá léta jsme získali řadu vhledů do toho jak poušť funguje, jak v ní žít a přežít, jaká nebezpečí hrozí a jaké krásy skrývá. Jak to vypadá v jiných pouštích v jiných částech světa nevíme, můžeme pouze sdílet osobní zkušenost.

Nejčastější otázky o pobytu v poušti

Jak se tam myjete?

Voda je v poušti vzácnou komoditou, a tak jakkoliv to může znít překvapivě, používáme k mytí písek. Je velmi jemný a ve výsledku funguje stejně jako voda. Vlastně ještě líp, protože působí i jako skvělý peeling. Základní pravidlo pro umývání v písku zní “dokud to lepí, není to čisté”.

Co jíte?

O stravu se starají beduíni, kteří nám připravují vydatné snídaně a ještě vydatnější a bohaté večeře. U téměř žádného jídla nechybí čerstvý, ještě teplý beduínský chléb pečený v popelu a horkém písku. Jinak se strava skládá převážně z kombinace zeleniny, rýže, těstovin, a kuskusu. V ešusu vám tak může navečer přistát tříchodové menu v podobě čerstvého zeleninového salátu, čočkové polévky a kuskusu se zeleninou. Zajímavostí je, že i přes vysoké denní teploty máme třeba i 10. den poutě k snídani vajíčka, která s sebou karavana celou dobu veze.

Kde berete vodu?

Voda, kterou pijeme, je čerpaná v pouštních studnách. Karavana ji vozí v barelech chráněných před horkem hrubými, ručně tkanými textíliemi, aby se nekazila. Někdy se může voda ve studni zkazit. To pak beduíni putují pro vodu k jinému zdroji nebo mají už předem domluvené zásobování vodou z vesnic na okraji pouště.

Kam chodíte na záchod?

Za nějakou nedalekou dunu, do které si jednoduše vyhloubíme díru. Pokud použijeme toaletní papír, pálíme ho, aby pak za pár dní někde volně nepoletoval po poušti.

Nebojíte se škorpionů?

Uštknutí škorpiona je sice nepříjemné a bolestivé, ale pro zdravého člověka život neohrožující. Není tedy důvod se těchto krásných pouštních obyvatel bát. Je dobré být pozorní a všímat si, kam si sedáme a leháme, co je na batohu, když ho zvedáme ze země, nebo jestli není nějaký škorpion ukrytý ve křoví, kde zrovna sbíráme dřevo na oheň.

Jak se tam orientujete?

My, našinci ze západní civilizace, používáme k orientaci kompasy a řídíme se podle vytyčeného azimutu. Ten každé ráno měříme s hlavním beduínským průvodcem podle toho, kterým směrem ukáže, že půjdeme. Většinou jsou vidět na obzoru v daném směru i nějaké orientační body (světlejší pás dun, velký strom nebo hora), ale ty mohou být pro nezkušeného návštěvníka pouště matoucí a je lepší se na ně nespoléhat.

Ztratil se tam někdy někdo?

Stává se to spíš výjimečně, ale ano, beduíni už párkrát v poušti hledali ztracené poutníky. To když někdo třeba usne na duně a zůstane daleko za skupinou, nebo když někdo přestane věřit svému kompasu a sejde z předem domluveného azimutu. Až na jednu výjimku našli beduíni všechny zbloudilé poutníky do několika málo hodin. Příběh o poutníkovi, který se ztratil na delší dobu, vám rádi povyprávíme někdy osobně. Přežil 🙂

Nejčastější otázky o poušti jako takové

Jaké jsou tam teploty?

Do pouště jezdíme pouze od podzimu do jara, kdy jsou tam pro nás Evropany únosné teploty. Ty se přes den pohybují v závislosti od aktuálního počasí mezi 18 až 30 stupni. Písek má nulovou schopnost akumulovat teplo, a tak po západu slunce teplota velmi rychle klesá a v noci může být i pod nulou. Běžně se noční teploty pohybují kolem 6 až 14 stupňů.

Je poušť opravdu pustá?

Většinu poutníků překvapuje zjištění, že poušť je všelijaká, jen ne pustá. Rostou v ní keře, květiny a stromy, které poskytují tak vítaný a potřebný stín přes poledne a žije tam mnoho druhů zvířat. V jarním období tam můžete spatřit a ucítit vůni barevně kvetoucích velkých ploch.

Prší tam někdy?

Prší a občas i velmi vydatně. Po dešti se poušť více zazelená, ze země na některých místech vyrůstá krátká řídká tráva a písek je tvrdší, takže se po něm snáze chodí.

Žijí tam lidé

V poušti ještě stále žijí kmeny původních obyvatel. Jsou to uskupení širších rodin, které čítají několik set až několik tisíc členů. Tyto kmeny však žijí v odlehlejších částech pouště, do kterých se v rámci poutí nedostaneme. Mnoho lidí žije také v oázách, kam se povětšinou přistěhovali za prací spojenou s turistickým ruchem.